Malé střípky z našeho pobytu:
Když jsme ve středu přijeli bylo takové vedro, že jsme mysleli,že jsme se spletli sse zemí pobytu (Hrvatsko… ) Ve čtvrtek děti nemuseli na rozcvičku, protože jsme byli nově příjezdoví a tak si nachystali lodě a vyjeli na příjemný trénink pod vedením Mirka a Honzy Hykrdy. Sluníčko, vítr tak akorát…
V 13:30 už stáli seřazeni na měření… tím jsme prošli rychle a vcelku bez problému. Od pátku už je nastarován stálý závodnický režim: 8:00 budíček, poté cca 15 rozcvička podvedením Řána nebo Sida. Snídaně – kuliny, mléko, toastíky, kakao,čaj. Pak oblíct, nachystat lodě na na vodu.
Teď k organizaci MS neb mé srdce pořadatelské je zde v sedmém nebi. Loděnice – marina – je naprosto suprová – prostě zažízená pro špičkový jachting a regatty. Velké sociálky, zázemí pro organizátory, závodníky i všechny návštěvníky. Na velké plošě – třeba jako parkoviště u Tesca je vyhrazené místo pro parking lodí, každá země má své vyhrazené místo a vozíky označené dřeváky v národních barvách. Je zde více jak 180 lodí tak v tom musí být systém. Před každým odjezdem na vodu lodě projdou kontrolou zda mají všechny záchranné prvky a načtou jejich čárový kod umístěný na lodi. Tak mají pod kontrolou, že lodě odjely a také se vrátily. Děti dostanou mentosky, pití a ještě je znovu namažou (naše jsou namazány vzorně od Lucky)Nejdřív na vodu odjíždí svět (81 lodí) s nimi pluje jeden český doporvodný člun, ve kterém jsou uloženy barely se svačinami – barely děti dostaly jako dárky ke startu (kromě triček, ručníků, čepic a dalších radostí)Asi půl hodky po svete vyjíždí promotion, s nimi pluje zase druhý český doprovodný člun.
Všechny týmy tu mají 2-4 doprovodné čluny, angilčané a australené mají pronajaté i velké plachetnice a ty plují do místa závodu. Na břehu v místě parkingu lodí je postaven obří stan, pojme cca 500 lidí. Tam se odehrává život pobřežní – je zde restaurace, kterou vede nějaká hotelová škola, opravdu milí a pozorní studenti – chodíme tam na večeře. Nesmí se zde vůbec kouřit, ale pivo prodávají dětem už od 16ti let. Jedním ze sponzorů je firma FATBOY, to jsou velký oranžový válecí polštáře. Jejich asi 50 a tak je o ně bitka. Když jsou děti na vodě, máme je my, když jsou na břehu vede se o ně bitva mezi národy a děti si to náležitě užívají.
Každý večer se vyhlašuje 6 nejlepších posádek dne a pak se losuje tombola o 10 cen – nejlepší dárek je FATBOY, na něj všichni čekáme! Všechno je tady uděláno tak, aby byla pohoda a bezpečí. Jezero je obrovské, na starty jezdí tak daleko, že skoro zmizí za obzorem. Ale v obřím stanu je sledujeme na obří obrazovce – ten systém On_line je úžasný. Kolem stojí spousta rodičů a lidí a fandí
se úplně nahlas. Jsou tu úplné klany argentinců, australanů a angličanů. Je tu tak cca 1000 lidí včetně závodníků.
Ale všichni ochotní, usměvaví a pořád v pohodě.V našem týmu panují trochu… rozpaky. Fouká opravdu hodně (dnes například promotion nepustili na vodu, protože fouká moc a mají asi co dělat se světem). Jinak je docela teplo, občas HODNĚ prší, ale ráno zase sluníčko, tak všechno stačí schnout. No a děti… asi čekaly, že budou jezdit lépe(nejlepší čech 51. místo) říkají, že jsou hodně vysílené, protože dlouhé rozjížďky… ale dlouho trvá než dojedou na start a potom zase domů.
Celkem jsou denně na vodě cca 4-5 hodin. Jak dojedou, jsou většinou hodně smutný, utahaný a nemluví. Hned po dojezdu dostanou jídlo od pořadatelů – nějaká pasta s omáčkou.Pak se vysprchnou, trochu proberou a nějak se zabaví (internet, filmy, zmrzka ve městě… ) v 8 večer mají s coachem Řánem rozbor dne… ten je z nich taky trochu smutný. Já to vidím tak, že jim chybí JISKRA. Když tak můžu pozorovat jiné týmy, potřebovali by mezi sebou někoho komu by se aspoň trošku dařilo. Více – méně bojují sami mezi sebou a sami se sebou.
Lodě mají jakž takž v pořádku, servis jim myslím poskytujeme nadstandartní… no Malá příhoda ze včerejška, kterou nám dnes popovídal Sid, včera sloužící na promotion člunu. Lodě se vrací po 2 rozjížďkách domů, fouká, lije jako z konve,že je skoro nevidíme přijíždět. Doporovdné lodě blikají a zahánějí je jako kačeny, aby trefily do správného přístavu. Sid si všiml, že nevidí Beatu v lodi. Jedou rychle k ní – myslel si, že ji třeba praštilo ráhno a omdlela do lodě. Čím více se blíží, tím více se bojí, protože Bejdu stále nevidí. Až přímo u lodě spatří neuvšřitelné… Bejda leží v lodi plné vody a raduje se, že ja jako ve vaně 🙂 :)No, asi byla hodně unavená, v 7 večer jsem jí dala dvě růžovky, že ji bolí hlava, asi za 5 min. jsem se šla podívat, jak leží a spala v dešti napůl tělem ve stanu, kabelu kolem těla a boty nnohou. Ale kolem osmé
už se probrala šla do války Fatboy proti španělskému týmu.
Dnes – teď je tu hodně větrno, cca 15 m/s svět dojíždí 2 rozjížďku a pak to mají cca 2 míle proti větru do přístavu. Jdu nakrmit promotion ať mají sílu na odpoledne… pokud je do té siberie pustí. Zítra máme volný den, asi pojedeme busem do Amsterdamu, večer (dnes) čeká děti diskoška… to si asi i přes veškerou únavu nenechají ujít! My
taky ne 🙂
Teď právě zrušili promoušnům závod, že na jezeře fouká
16 m a jsou tak dvoumetrový vlny. Už aby byli všichni v pořádku na břehu…
Mějte se krásně a držte nám palce!
Katka Fantová