14.-15.5.2011 NOVÉ MLÝNY
V pátek 13. v podvečerních hodinách se naše fireballová sestava sešla na Lodních sportech a vyrazila směr Nové Mlýny na další jachtařské závody. Tyto závody byly velice očekávanou záležitostí, neboť byla ohlašována slibná předpověď a účast okolo třiceti lodí, což je základ pro výborné závody.
V sobotu ráno jsem se nestačil divit počtem jachtařů a lodí v kempu. Přesnější čísla jsem se dozvěděl na nástupu – 31 fireballů, okolo 14 420, přes 10 dutchmanů a dohromady asi 30 laserů (standartů i 4.7). Předpověď nelhala a již od rána foukal vítr okolo 5m/s a na hladině byly krátké ostré vlnky.
Před prvním startem jsem pocítil záplavu adrenalinu a vzrušení. Jakožto nováček jsem se ještě nedostal do předstartovních manévrů s více než 7 loděmi a najednou 31. Rozhodl jsem se startovat z levé strany, kde bylo poněkud více prostoru. Na startu jsem byl poněkud zakřiknutý tempem a dravostí ostatních lodí a držel jsem se zbytečně za čarou. Naštěstí celý pravý balík se vyvezl před čáru, a tak byl start opakován. Druhý pokus už vyšel lépe a stoupačka nám vyšla výborně. Na značce jsme byli okolo 20 (objektivně není 20 nijak dobrý výkon, ale pro nás nováčky to byl ve stávající konkurenci a po počátečních rozpacích úspěšný začátek) avšak po hrubé chybě těsně před značkou jsme pozici pozbyli. Raum nám vycházel dle představ a pole jsme brzo dostihli a rvali se o každé místo. Další dvě rozjížďky dne byly podobného scénáře, avšak již bez hrubých chyb a lepších a lepších spinakrových částí. Také při startech jsme byli více agresivnější. Během tří rozjížděk dne jsme startovali 7x, takže jsme měli prostor starty zdokonalovat a získávat sebevědomí. Agresivně jsme se tlačili na čáru a bojovali o prostor k odpadnutí. Jedinou výjimkou byl start s černou vlajkou, kdy se všichni drželi přeci jen trošku zpět.
Nedělní ráno se neslo ve znamení zimy, deště a větru. Dle předpovědi vál vítr rychlostí 7m/s s poryvy okolo 12 metrů. Vyrazili jsme na vodu a na zadobok směrem ke startu. Bez přemýšlení jsme se s kosatníkem posunuli do středu lodě, ale po prvním sjetí vlny a zaboření přídě pod vodu jsme pozici velmi rychle změnili k zádi, co to jen bylo možné. Skluz a neskutečná rychlost směrem na start. Když jsem se rozhlédl kolem, nestačil jsem se divit. V jeden okamžik jsem napočítal 2 převržené firebally, asi 3 dvacky a nespočet laserů a přesvědčil jsem se, že podmínky jsou dnes opravdu těžké pro všechny. Při obratech směrem ke startovní čáře se nám nepovedla halza a přišlo na koupání. Okamžitě k nám přijela Vodní záchranná služba, která vypadala jak speciální jednotka NAVY. Helmy jako piloti stíhaček a záchranné prostředky téměř z budoucnosti. Dal jsem jim znamení, že jsem v pohodě a začal obracet loď zpět, ale kluci v oranžovým nám dodali sílu větou: “To nemůžete zvednout, stěžeň máte zapíchnutý ve dně“ – ještě že si chtěli asi jenom popovídat, protože po chvíli jsme loď bez problémů zvedli. S lodí plnou vody, bez vějičky a zesláblí po koupeli jsme se rozhodli, že toto opravdu nejsou podmínky pro nás a startu se neúčastníme. Rozjížďku jsme pozorovali a sledovali, jak i velice zkušené posádky s větrem a vlnami bojují a vymýšleli taktiku do těchto podmínek. Když jsme ovšem viděli divoký první raum a halzování, kde hned několik lodí bylo okamžitě vedle sebe položeno na vodu a z jedné se stal katapult pro posádku hned poté, co jejich příď se ponořila pod vodu, rozhodli jsme se obrátit ke břehu. Podmínky pro nás byly opravdu tvrdé a nadmíru těžké. Na břeh hned po nás dopluli Vašek s Jirkou, kteří ulomili kladku na ráhnu a nemohli dále závodit. Lákali nás na vodu, ať jdeme závodit, že podmínky nejsou tak hrozné, ale částečně odstrojená loď a vidina teplé sprchy se zdála jako lepší varianta. Za toto rozhodnutí jsem docela rád, protože se postupně dostávali ke břehu další a další posádky. Někteří unavení a vyčerpaní, jiní unavení s roztrhaným neoprenem, ale také i zkušení matadoři fireballu se zlomeným kormidlem nebo s dírou v lodi. Nebudu nikoho jmenovat, ale když i jedna z nejlepších jachtařek přijela po druhé rozjížďce (ze čtyř) a uznala, že to nebyla taková sranda, tak jsem se usvědčil, že nápad nestartovat nebyl zbabělý.
Loď máme celou a nadšení neposkvrněné, tak hurá příští víkend si užít Rozkoš.
Přílohy a odkazy: