tradičního závodu, pořádaného na vodách Jadranu, se letos účastnilo 11 posádek, a tak jsme mohli již od počátku tušit, že se závod vydaří. A když se k tomu přidaly i vynikající závodní podmínky a rok od roku rostoucí úroveň závodníků, byl jedinečný jachtařský zážitek nasnadně.
Letošní novinkou byla cesta „ na sever“ kolem východního pobřeží Dugeho Otoku, kde bylo již tradičně možné užít si přístavní krčmičky, nebo – pro ty více otrlé – romantické noci na bojích uprostřed tiché zátoky. Závod probíhal jako kombinace okruhových a navigačních rozjížděk a dal tak možnost předvést veškeré jachtařské dovednosti v celkem 10! ujetých rozjížďkách.
A jak jsem již předesílal, počasí nám více než přálo. Bez zdlouhavého čekání na vhodné podmínky jsme si zazávodili ve větru 6-16 uzlů pod slunečným nebem a na drobné nešvary větru se téměř nedostalo. Šikovní kapitáni tak mohli využívat letos dobře čitelné poryvy a kdo měl štěstí, mohl se potěšit i pozorováním delfínů. Na kurzy po větru jsme si již druhým rokem zalaškovali se spinakry a byla radost vidět, jak se s nimi za tak krátkou dobu posádky dokázaly sžít (zeptejte se Míly s Davidem;).
Napínavý byl i boj o finální umístění, jelikož posádky se zdály vyrovnanější a cílevědomější než kdy dřív a tak se bojovalo až do cílových metrů poslední rozjížďky. Náš tým EBM si nakonec odnesl třetí místo, vítězem se stala posádka Hinton a stříbro si po spravedlivém boji odneslo Farao. Závěrem bych chtěl poděkovat všem závodníkům za skvělou atmosféru na břehu i na vodě a hlavně Jardovi a týmu rozhodčích, kteří pro nás celou akci připravili. A snad nebudu příliš neotřelý s přáním, že by si posádky na příští rok zasloužily vyzkoušet lodě poněkud lepších kvalit, protože na to mají a byl by to malý krůček pro Jardu ale veliký skok pro regatu.
Děkuji a těším se na příští ročník
Šimon Seidl (EBM sailing team)